Maminky
(Josef Brukner)
Víte, že každá
maminka
bývala někdy malinká?
Den za dnem jako žitný klíček
poporostla vždy o kousíček,
a dneska je z ní velká máma,
co se tu musí trápit s náma.
Víte, že oči
maminčiny
lesknou se jako jezera?
Když se pak začnou dloužit stíny,
tak jako vždycky zvečera
a maminka je s námi sama,
můžeme vyplout k ostrůvku,
který tam v oku maminka má
jak temně modrou borůvku.
Víte, jak
prudce srdce tluče,
když pohladí nás maminka?
Když nás pak sevře do náruče,
hřeje to jako kamínka.
|
